Otevřenost vůči zkušenosti

Otevřenost vůči zkušenosti popisuje dimenzi kognitivního stylu, která odlišuje nápadité, tvořivé lidi od lidí praktických a konvenčních.

Otevření lidé jsou intelektuálně zvídaví, oceňují umění a jsou vnímaví ke kráse. Ve srovnání s uzavřenými lidmi si bývají lépe vědomi svých pocitů. Mají sklon myslet a jednat individualisticky a nekonformně. Intelektuálové obvykle dosahují v otevřenosti vůči zkušenosti vysokého skóre; proto se tento faktor nazývá také kultura nebo intelekt.

Intelekt je však pravděpodobně nejlépe chápat jako jeden z aspektů otevřenosti vůči zkušenosti. Skóre otevřenosti vůči zkušenosti souvisí s délkou vzdělání a s výsledky standardních inteligenčních testů jen mírně.

Dalším rysem otevřeného kognitivního stylu je schopnost myslet v symbolech a abstrakcích, které jsou daleko od konkrétní zkušenosti. V závislosti na konkrétních intelektuálních schopnostech jedince může mít toto symbolické myšlení podobu matematického, logického či geometrického uvažování, uměleckého a metaforického užívání jazyka, skládání či provozování hudby nebo některého z mnoha výtvarných či scénických umění.

Lidé s nízkým skóre otevřenosti vůči zkušenosti mívají úzké, běžné zájmy. Dávají přednost jednoduchému, přímočarému a zřejmému před složitým, nejednoznačným a jemným. Na umění a vědu mohou pohlížet s nedůvěrou a považovat je za nesrozumitelné nebo prakticky nepoužitelné. Uzavření lidé upřednostňují známé před novým; jsou konzervativní a brání se změnám.

Psychologové, kteří jsou sami často otevření vůči zkušenosti, otevřenost nezřídka prezentují jako zdravější nebo zralejší. Otevřený a uzavřený styl myšlení jsou však užitečné v různých prostředích. Intelektuální styl otevřeného člověka může dobře posloužit profesorovi, ale výzkumy ukázaly, že uzavřené myšlení souvisí s lepším pracovním výkonem v policejní práci, v prodeji a v řadě profesí ve službách.

Představivost

Lidem s bohatou představivostí připadá skutečný svět často příliš fádní a obyčejný. Lidé s vysokým skóre na této škále využívají fantazii k vytváření bohatšího a zajímavějšího světa. Lidé s nízkým skóre na této škále se orientují spíše na fakta než na fantazii.

Umělecké zájmy

Lidé s vysokým skóre na této škále milují krásu, v umění i v přírodě. Snadno se nechají pohltit uměleckými zážitky i děním v přírodě. Nemusí mít nutně umělecké vzdělání ani nadání, i když mnozí je mají. Určujícími znaky této škály jsou zájem o přírodní i uměle vytvořenou krásu a schopnost ji ocenit. Lidem s nízkým skóre chybí estetická vnímavost a zájem o umění.

Emocionalita

Lidé s vysokou emocionalitou mají dobrý přístup ke svým pocitům a dobře si je uvědomují. Lidé s nízkým skóre si své pocity uvědomují méně a nemají sklon své emoce otevřeně projevovat.

Dobrodružnost

Lidé s vysokým skóre dobrodružnosti dychtivě zkoušejí nové činnosti, cestují do cizích zemí a chtějí zažívat různé věci. Známé prostředí a rutina je nudí, a cestou domů zvolí novou trasu jen proto, že je jiná. Lidé s nízkým skóre se při změnách obvykle necítí dobře a dávají přednost známým rutinám.

Intelekt

Intelekt a umělecké zájmy jsou dva nejdůležitější, ústřední aspekty otevřenosti vůči zkušenosti. Lidé s vysokým skóre intelektu si rádi hrají s myšlenkami. Jsou otevření novým a neobvyklým nápadům a rádi diskutují o intelektuálních otázkách. Baví je hádanky, hlavolamy a rébusy. Lidé s nízkým skóre intelektu se raději zabývají lidmi nebo věcmi než myšlenkami. Intelektuální cvičení považují za ztrátu času. Intelekt by se neměl ztotožňovat s inteligencí. Intelekt je intelektuální styl, nikoli intelektuální schopnost, i když lidé s vysokým skóre intelektu dosahují ve standardizovaných testech inteligence o něco vyšších výsledků než lidé s nízkým skóre.

Liberalismus

Psychologický liberalismus označuje připravenost zpochybňovat autority, konvence a tradiční hodnoty. Ve své nejkrajnější podobě může psychologický liberalismus představovat až otevřené nepřátelství vůči pravidlům, sympatie k těm, kdo porušují zákon, a zálibu v nejednoznačnosti, chaosu a nepořádku. Psychologičtí konzervativci dávají přednost bezpečí a stabilitě, které přináší přidržování se tradice. Psychologický liberalismus a konzervatismus nejsou totožné s politickou příslušností, ale rozhodně jedince naklánějí k určitým politickým stranám.